President Meeting 2007 Severní Irsko

Zdravím vás milí čtenáři, omlouvám se za dlouhou odmlku v kronice, ale nějak mi pro samou práci nebylo „psavo“, pokusím se článečky zpětně dodat, nicméně nic neslibuju…
Tak o čem to dneska bude? Samozřejmě bych mohla naškrábat rozsáhlou esej na téma „odporné počasí“ a písemně uronit nějakou tu kroupu nad zazimováním našich plechových miláčků, ovšem dnes mám v plánu podstatně důležitější reference…vlastně nejdůležitější informace z nejdůležitější Harley akce posledních dnů…nemýlíte se, dozvíte se jak probíhal letošní prezidentský FH-DCE meeting v irském Bangoru (15km od Belfastu) , jehož se účastnil i náš klub jako kandidát na oficielní vstup do federace H-D. Náš zastupující team byl tříčlenný : pantáta prezident Zdeněk Šoula, pantáta viceprezident Viktor Šorf a za něžné pohlaví má maličkost.

Směr Belfast jsme se vznesli ve čtvrtek v ranních hodinách, let a posléze i přesun do městečka Bangor (místo konání meetingu) proběhl bez obtíží, stejně simply jsme nalezli i pension kde jsme měli hlavu složit, útulnou typickou irskou hospůdku na dlabaneček a nejsnáze ze všeho s ostatními multinárodnostnímí přijíždějícími účastníky ztrestali pár uvítacích flaštiček a protože jsme byli naladěni na stejnou vlnu (lépe řečeno všichni stejně ožralí) public relations se navazovaly jedna radost…Do Bangoru jsme dorazili jako úplně první hosti, měli jsme tedy dost času pohovořit se sekretářem federace Ulfem Jensenem i ostatními členy výboru. Ulf nám projevil svou podporu a popřál nám mnoho úspěchů do budoucna.

Pátečního rána jsme se zaregistrovali u výboru pořadatelů, převzali prezenty a vyrazili stejně jako všichni ostatní na prohlídku Belfastu..ten jsme upřímně neshledali bůhvíjak interessting, trochu nám vyrazilo dech monstrózní hypermoderní ruské kolo, dost podobné vídeňskému prátru, trčící nevkusně přímo v prostředku starého města.. Najíst jsme se zaskočili do jednoho z nejdéle fungujících belfastských podniků, do CROWN baru..tam jsme si pochutnali na nějaké místní specialitě, zalili to Guinnesem jak křen a poobědovou únavu zašli rozchodit do nákupní pasáže, která nás doslova zasypala baňkami, koledami a jinými řvavými upozorněními na blížící se vánoce.

Zatímco jsme se potulovali Belfastem, hustota harleyařů potulujících se Bangorem povážlivě vzrostla o stále nové a nové přijíždějící. Večer nás proto čekalo převeliké mezinárodní přátelení ze kterého jsme se vzájemně odnesli v pozdních nočních, nebo pokud chcete v brzkých ranních hodinách..

V sobotu i přes akutní bolehlavem (těžká jsou rána opilcova) jsme museli razit do světa dost brzy, protože mimo odpolední všemi očekávané prezidentské konference nás čekala exkurze u místního dealera H-D cca 50 km vzdáleného od Bangoru. Obchod se nám velmi líbil, poslintali jsme jim některé povedenější mašinky a nakoupili North Irelandská H-D trička, ať jsme ve vlasti za zcestovalé dobrodruhy ( rozhodně jsme taktéž pro posílení dojmu tvrdili všem zvídavým domorodcům v barech i shopech, že jsme v Irsku SAMOSEBOU na motorkách).

Meeting začal v poledne představováním žadatelů o vstup, tedy i nás. Společně s námi o vstup žádali H-DC Assenede Belgie, H-DC Estonsko, H-DC Island, H-DC Litva a H-DC Polsko.Náš představovací projev sklidil slušný ohlas i přes to, že tréma posílená halasnými projevy publika při mé cestě na „jeviště“ mi lehce vymázla našprtaný textík z hlavy, takže jsem byla nucená ho přeslabikovat z vytištěného taháku..má bez brejlí čtená angličtina zněla sice poněkud kostrbatě, ale věřím že občas někdo i pochopil o čem jsem vlastně mluvila. Nicméně vzhledem k tomu,že v projevu padla zmínka o našich plánech uspořádat v budoucnu Superrally (plány jsme podložili faktickou představou o umístění akce i výhodami spjatými s umístěním), nebo také další FH-DCE meeting,mnozí účastníci kvitovali naše smělé plány a dávali nám na jevo svou podporu, osobně nás podpořit a poblahopřát dorazil dokonce jeden z moudrých mužů-prezident švédského klubu Arge Asplund, čehož si nesmírně ceníme.

Po představení nováčků následovalo oficielní přijetí H-DC Haguelands Holandsko, zpráva o finančním plánu a výsledcích auditu federace, jmenování tří moudrých mužů do vedení federace, jimiž se stali Davy Meiklejohn z H-DC Caledonia , Noddy Lakeman z H-DC G.B., který ovšem rezignoval na funkci, byl tedy zastoupen Thorstonem Knorr, prezidentem H-DC Německo a Arge Asplund prezident H-DC Švédsko.

Poté následovala zpráva ze Superrally2007 z Holandska, informace o Superrally 2008 Dánsko a 2009 ve Finsku, projev kandidátů na pořadatelství Superrally 2010 – našeho zpřáteleného H-D klubu Hellas Řecko a Superrally 2011, která se bude pořádat nejpravděpodobněji v Litvě.

Rovněž se projednávalo pořadatelství příštích Prezidentských meetingů, v příštím roce nás přivítá Vilnius (Litva), rok nato Londýn.Po kuřpauze nám výbor představil hosty meetingu: Michaela van der Sande, nejvyššího managera H-D Europe(ten se neúčastnil bohužel osobně), Nikki Bulloc-manažerku a kontaktní osobu na H-D Europe a Nigera Villierse – evropského managera H.O.G.u.

Před koncem meetingu dostali prostor zvědavci k dotazům, nespokojenci ke kritickému remcání a nevykecaní k vykecání. V 17.00 bylo definitivně po všem a my se uklidili do baru na pár kousků a pak k večeri, která sice lehce připomínala továrenskou jídelnu za časů komunistického řádění, ale naše hladové žaludky jakš takš uspokojila.

Večerní program začínal dost nelogicky až ve 22 hod. (irské hospody zavírají maximálně něco málo po půlnoci), večeře končila už ve 20 hod., tak jsme během dvouhodinové pauzy zašli na kus řeci k zástupcům našich domácích klubů /HD Brno, HD Praha/, k nim jsme přisedli do hotelové hospůdky ke krbu a sklence vína. Mě veškeré předešlé aktivity v kombinaci s vínem a příjemným teploučkem sálajícím z krbu natolik vyčerpali, že jsem sabotovala zajímavou diskusi a prostě sprostě usnula. Nejspíš jsem ale nezaujímala zrovna nejelegantnější pozici, protože davy odevšad se rojících harleyařů se na můj účet docela slušně bavily, zhusta mě,padlého vojína, zvěčňovali jako kuriozitku (co jsem mlela na meetingu si nikdo asi pamatovat nebude, že jsem zachrápala naopak všichni…no kdyby sranda měla přispět k našemu přijetí usnu klidně i napřesrok). Však posuďte sami (viz.fotodokumentace v Orlici na cestách)..fakt hrozný!!!

Večerní akci jsme pojali klidněji než ty z předchozích večerů a někdy k půlnoci už jsme pod peřinou počítali hariky…první harik…druhý harik…třetí harik…čtvrtý har….DOBROU NOOOC!! Pac a pusu na Santaclaus party..

Vaše Kačka