První míle H-DC Praha

Historie
Ačkoli se o tom příliš neví, má česká motoscéna jednu raritu. Tou je nejstarší H-D klub na světě – Harley-Davidson Club Praha. Impulsem k jeho založení byla v roce 1927 svatba slavného motocyklového závodníka B. Turka. Ten byl současně ředitelem firmy Tesárek, která v té době do Československa dovážela motocykly H-D. K oltáři ho přijelo doprovodit 60 jezdců na Harleyích a při svatební hostině padla myšlenka, že by se H-D jezdci mohli setkávat častěji. Myšlenka se ujala a za podpory fy Tesárek byl založen Motorklub Harley-Davidson.

Členové se začali pravidelně scházet a jezdit na společné výlety. Ministerstvo vnitra však klubu koncem roku 1927 oznámilo, že pro nedostatky ve stanovách nelze Motorklub H-D zaregistrovat. V té době si již také klub začínal uvědomovat, že je svou činností příliš svázán s generálním dovozem, který ho v podstatě využívá jen v zájmu svých komerčních aktivit. I v tomto smyslu tedy byly přepracovány stanovy, které již ministerstvo vnitra zaregistrovalo, a na valné hromadě 25. února 1928 byl založen Harley Club Praha (HCP). Klub se zaměřil na sportovní motocyklovou činnost, pořádal výlety, školení v technice jízdy, přednášky o konstrukci motocyklu H-D, společenské večery, vydával klubový magazín, spolupracoval s jinými českými motokluby a zahraničními H-D kluby, se kterými pak podnikal společné výlety a sportovní akce. Specialitou se staly mototurnaje doplněné ukázkami motocyklové akrobacie. Pravidlem se stala čtvrtletní společná setkání – a tato tradice vydržela až dodneška. HCP začal jako první motocyklový klub v Československu pořádat tzv. Zahájení motocyklové sezóny, jejichž tradice byla obnovena v roce 1998. v r. 1929 HCP inicioval vytvoření Federace evropských Harley klubů. Tento záměr se však tehdy nepodařilo uskutečnit a k založení této instituce došlo až o šedesát let později.

Po prvním roce měl HCP 150 členů. Již tenkrát byly motocykly H-D poměrně drahým zbožím – za cenu jednoho motocyklu bylo možné pořídit menší domek. Tomu odpovídalo i složení klubu – většina členů byla z dobře situovaných podnikatelských kruhů. HCP byl od svého založení až do vypuknutí druhé světové války největším, nejaktivnějším a nejznámějším motoklubem na území Československa. V tomto období klub v naší zemi výrazně přispěl k popularizaci značky H-D i motocyklů vůbec. Stroje H-D začala používat česká armáda, policie, finanční stráž a dokonce i taxislužba.

Po vyhlášení protektorátu v roce 1939 byla klubu zakázána činnost a ustal i dovoz motocyklů. Během války byl benzin jen na povolení a byl přidělován pouze armádě, policii, lékařům – pro civilisty byl nedostupný. Členové se však nadále tajně scházeli v restauracích a pořádali tuzemské výlety. V té době okupační úřady zabavovaly auta i motocykly pro armádu, a proto členové HCP své motocykly rozebírali, znepojízdňovali nebo schovávali. Přesto však bylo mnoho motocyklů H-D zrekvírováno. To bylo i jedním z důvodů, proč po skončení 2. světové války a znovulegalizaci činnosti zbylo v klubu pouze 10 % předválečných členů.

Po roce 1945 v HCP došlo k organizačním změnám a byl přejmenován na Harley UNRRA Club. Důvodem změny byl fakt, že většina členů po válce získala své motocykly ze skladů organizace UNRRA (Organizace pro pomoc válkou postiženým zemím) v Plzni. Přes tuto instituci bylo prodáno v Československu přes 600 motocyklů H-D, většinou modelů WLA a WLC. Šlo převážně o stroje použité na frontě a pouze malé procento z nich byly nové motocykly. Klub postupně obnovoval své předválečné aktivity. Pořádaly se i společné dovolené na motocyklech. Srazy, jak je známe z dneška, neexistovaly. Jezdilo se na tehdy populární jednodenní výlety, kterých se zúčastňovalo kolem stovky motocyklů.

To však trvalo pouze do komunistického převratu v roce 1948. Klub musel z politických důvodů změnit název na dnešní Harley-Davidson Club Praha, protože zkratka UNRRA v jeho poválečném názvu příliš připomínala štědrou americkou pomoc naší zemí a to se bolševikům vůbec nehodilo. Obavy z tajné komunistické policie vedly klub k utlumení činnosti. V těchto těžkých dobách se členové klubu opět scházeli tajně v restauracích a na turistických výletech. Výletů na motocyklech bylo minimálně a jezdilo se po malých skupinkách, aby to zbytečně nebudilo pozornost. Aby nedošlo ke zrušení klubu, byl HDC Praha v padesátých letech donucen začlenit se do militantní organizace Svazarm. Byl tak zařazen do jednotné ideologické šedi tzv. Národní fronty mezi chovatele holubů, filatelisty a zahrádkáře, kde byl jako pro režim politicky nebezpečná skupina lidí lépe pod kontrolou úřadů.

Atmosféra v zemi se začala uvolňovat až počátkem 60. let. V roce 1964 se v Seči u Chrudimi podařilo HDC Praha zorganizovat první národní rally po vzoru klubů z USA a Západní Evropy. První mezinárodní sraz byl komunistickými úřady povolen až v roce 1967. Uskutečnil se v Anníně na Šumavě a navštívilo ho také mnoho jezdců ze Západní Evropy. Členové HDC Praha tak měli poprvé možnost na vlastní oči spatřit poválečné modely H-D včetně legendární Electra Glide. Akci v Anníně dokonce navštívil, byť omylem, tehdejší prezident republiky A. Novotný.

V roce 1968, tentokrát po vpádu ruských okupačních vojsk, byla opět činnost klubu minimalizována. Členové byli sledováni tajnou policií a na klubových srazech pak pod nátlakem Svazarmu docházelo k absurdním aktivitám, jako např. házení gumovým granátem, střílení na terč apod. – výsledky se musely Svazarmu hlásit. Tak si tenkrát „soudruzi“ představovali ideální činnost motoklubu. V celé této éře poznamenané nedostatkem náhradních dílů, zákazy, rozehnanými srazy a jinými nepříjemnostmi se přesto podařilo udržet klub při životě.

Po listopadovém převratu takřka okamžitě v roce 1990 HDC Praha ze Svazarmu vystoupil. Odolal pokušení sdružovat se nadále pod ochrannými křídly jiných zastřešujících organizací a vydal se vlastní, zcela samostatnou cestou. Duchu nové doby přizpůsobil stanovy, vytvořil nové logo a začal budovat svoji novodobou image. Zároveň začal navazovat užší kontakty s ostatními evropskými H-D kluby, což dříve nebylo možné.

V dnešní době pořádá tři velké motosrazy ročně – na jaře První míli, v létě Czech Rally a na podzim Poslední míli – dále pak řadu menších akcí. Zároveň se podílí na realizaci dubnového Zahájení motosezóny jízdou Praha – Poděbrady a květnové Bikerské mše. Klub však má i jiné aktivity – v roce 2003 například spolupracoval s Národním technickým muzeem na přípravě výstavy 100 let H-D. V současnosti má HDC Praha přibližně 250 členů a při srovnání s ostatními evropskými H-D kluby se řadí mezi středně velké. Strojový park členů HDC Praha má dnes široké spektrum – od nejnovějších modelů po vyloženě historické kousky. HDC Praha nesdružuje jen jezdce z metropole, ale má členy ze všech koutů republiky. Kromě nich má i zahraniční členy, například z Německa, Rakouska a Švýcarska, ale třeba i z USA. V klubu vládne pohodová, takřka rodinná atmosféra, protože více než dvě třetiny členů už spolu jezdí 20 – 30 let. Oficiálně se členové scházejí každý první čtvrtek v měsíci.

V roce 1993 se HDC Praha stal členem prestižní Federace evropských HDC. Členství v této federaci umožnilo klubu uskutečnit v roce 2003 dosud největší motosraz v jeho historii – Super Rally, největší celoevropský megasraz H-D, pořádaný jednou za rok v zemi pořadatelského klubu. HDC Praha byl zvolen z mnoha zájemců a jako vůbec první H-D klub ze zemí bývalého východního bloku. Super Rally v roce 2003 byla mimořádně významnou událostí, protože se konala v roce oslav 100. výročí založení továrny Harley-Davidson a 75. výročí existence HDC Praha. Příprava trvala téměř tři roky a nebyla jednoduchá. S tak gigantickou akcí neměl dosud HDC Praha žádné zkušenosti a ani podmínky v české ekonomice a službách nedosahovaly standardů a možností obvyklých ve vyspělých západních zemích. Sraz trval šest dní a pořadatelsky ho zajišťovalo několik set lidí – především členové klubu, jejich rodinní příslušníci, přátelé a členové ostatních klubů včetně MC. Na Super Rally do Českých Budějovic přijelo z celé Evropy i jiných kontinentů 9 000 návštěvníků na 7 000 strojích. Takové množství motocyklů H-D zažila naše země vůbec poprvé…

A tak se HDC Praha ve zdraví dožil dnešních dnů. Přes snahu o likvidaci klubu v totalitních dobách se nikdy nepodařilo činnost HDC Praha zcela zadusit. Díky tomu je nyní HDC Praha nejstarším existujícím H-D klubem na světě. Jde skutečně o světovou raritu, protože starší H-D klub nemají ani v USA – kolébce legendárních motocyklů. Nejstarším H-D klubem se pražský klub stal v roce 1978 po zániku doté doby nejstaršího HDC ze San Franciska.