Pullman City – Harley stampede

PULLMAN CITY 2010
9.-11.7. 2010, Pullman City – Německo

Je 9. července, pátek půl desáté ráno a já vyjíždím sám k Ivošovi Kadlecovi do obce Řasnice u Strážného, kde v jeho podniku máme v 15.00 hod. sraz s ostatními a společně pak budeme pokračovat do Německa do westernového městečka Pullman City. Předpověď počasí se vyplňuje a už od rána slunce slušně peče. Do zmíněného podniku s názvem Cotton jsem dorazil přesně ve tři hodiny odpoledne jako první. Po chvíli přijížděli i ostatní. Ivoš se plácl přes kapsu a nakoupil maso, klobásky a nechal nám je upéct. Všichni jsme byli po jídle a stále se čekalo na poslední dva účastníky zájezdu. Ti dorazili až v pět hodin odpoledne, na nic se nečekalo a frčeli jsme směr hraniční přechod Strážný. Asi po šedesáti kilometrech jízdy jsme byli na místě a ve vjezdu do areálu nás hned zkasírovali 20 EUR za motorku a dalších 20 EUR jsme nechali za nocleh v dřevené pevnosti. Zaplaceno tedy bylo a jeli jsme do zmíněné pevnosti. Malá místnost, kde byly dřevěné poschoďové pryčny pro dvanáct osob. Tyto brlohy jsme si rozdělili, převlékli se a postupně odcházeli do víru dění. Měli jsme štěstí a na hlavní ulici tzv. “ main street “ byl na terase steak baru volný jeden stůl. Ten jsme tedy obsadili a nechali se obsloužit českou blonďatou číšnicí. Točili zde dva druhy piva a sice normální světlé a kvasnicové. Asi díky horkému počasí chlazení nestíhalo a oba druhy piva byly značně teplé. Celý večer se slušně popíjelo a po půlnoci jsme se rozprchli do různých lokálů a barů. Chtě, nechtě se to protáhlo až do ranních hodin.
Od samotného rána slunce opět smažilo. Stávali jsme jednotlivě a někteří z nás vypadali jako po velkém boji. Myslel jsem, že mi praskne hlava. Nicméně na čtvrt na jednu byl domluvený odjezd do nedalekého města Passau na údajně největší řízek v Německu. Celé dopoledne jsem polehával. Přišel čas odjezdu, tak jsme se tedy pomalinku posbírali a vydali se do města na ten velký “schnitzel “. Při sjezdu z dálnice do Passau jsme se málem rozsekali, ale to tady nebudu rozmazávat. Po chvíli jsme stáli před nenápadnou restaurací. Zde vaří jak jsme se dozvěděli samotný majitel.Ten se nás po jídle přišel zeptat jak nám chutnalo. Byl to 180 kg vážící drobeček. Jednu porci tvořili dva velké řízky a příloha. Jelikož nás nic nehonilo a nám se nechtělo hned po obědě vracet nazpět, ukázal nám kuchtík, kde se můžeme vykoupat. Nedaleko odsud bylo malé jezero a tak za jedno euro jsme se zde vykoupali. V tom vedru byla voda teplá jako čaj.
Do Pullman City jsme přijeli po páté hodině odpoledne a po zaparkování harleyů jsme si trošku odpočali. Asi po hodině jsme se opět jednotlivě vydali na main street. Zde jsme opět strávili celý večer, ale to jsme už s tím alkoholem moc nepřeháněli, protože po ránu nás čekala jízda domů. Po půlnoci jsme začali odcházet spát, jak se kdo cítil. V malé místnosti dvě ženské a deset chlapů, to už je síla a tak celá noc se nesla ve znamení hlasitého chrápání a pr…
Přes celou noc otevřené vchodové dveře bylo ráno vidět modré azurové nebe. Předpověď počasí nezklamala a v neděli od rána opět slunce peklo. Někdy kolem osmé hodiny ráno jsme začali vstávat. Následovala ranní hygiena a malá snídaně. Pak následovalo balení. Po deváté hodině jsme odjížděli prašnými cestami tou dobou ještě polomrtvým Pullman city.

viz. fotogalerie

Stanley