30. 5. – 1. 6 . – 15. Česká národní HOG raly. Nemusíme snad připomínat, že je to největší setkání H-D v ČR. Takže účast bezmála nutná!!!!! Srazový poplatek Kč 1000,– za osobu. V ceně dvoudenní vstup a upomínkové předměty. Ubytování dle podmínek HOG Praha Chapter www.hogpraha.cz.
Reportáž z akce
……………………………………DŽBÁN 2008……………………………………….. Tak zase po roce jsme tu…totiž spíš tam….zase svatý Venca na koni vyhodí z kopyta a kočičí hlavinky v matičce stověžaté se rozklepou pod koly mezinárodní tlupy HOGařů i spřátelených frendů z rozličných klubů, každopádně i z toho našeho. Klubový stan vyrostl na louce zelené uvnitř kempu Džbán v pátek okolo třetí odpolední a zachránil nás stínem od jisté smrti vedrem a žužuládou od jisté smrti žízní. Oskar se opět překonával, připravil nám až otřesně tropický víkend…“otřesně“ jen proto, že ze sice přítomného, ale zhola prázdného bazénu na nás čumělo jen holé dno, početná pavoučí rodina a semo tamo uschlá „asižížala“…naštěstí Toffin byl nadmíru operativní, takže ke stínu a žužuládě za chvíli přibilo i chladné pivínko, odněkud se z ničeho nic ke všemu vyhoupla bedna plná Jacka, čímž byl prázdný bazén úspěšně vykompenzován .. Sotva jsme se stačili hodit pěkně do klidu, už nás hnali jako hejno kur do připravených autobusů, že prej nás dopraví k „pátečnímu překvapení“. Tentokrát nás nečekaly historické šalinky, ale o něco méně předpotopní parník se skutečně „předpotopním“ názvem…je pravda, že zprvu se nám na Titanik dvakrát nechtělo, nakonec nás přesvědčila vůně čehosi nepochybně přinejmenším jedlého, která se z lodi linula.. Projížďka proběhla bez nehody, všichni jsme si nacpali pupky, pánové si dali po zahajovacím prckovi, uzavřelo se pár mezinárodních sympatii- narazili jsme na dva zástupce chapteru Padova, vzhledem k tomu, že na expedici Jesolo jsme zvaní jejich kolegy ze sousedního chapteru Vicenza, tak jsme se je rozhodli pozvat pod náš stan a dostatečně zkorumpovat Jackem, aby nám v cizině byli taky ochotni podat pomocnou ruku. Z parníku jsme nakráčeli zpět pod partystan, pod kterým nás očekával opozdivší se Zdenál, Jana (sice otřesně propadlá, strhaná, všemožně sešitá ale snad už zaplať Pánbůh zdravá), Rohlínci s prototypem nosiče značky „Disel and kumpáni“ a spousta stále nových a nových proplouvajících známých. Dorazila Simča s Konym i drážďanská Míša se Semmim, taky bůhví odkud se objevila partička z jakéhosi polského chapteru, tak jsme s nima po pátem paňáku plynuje „pierdolili po polsky“..Upřímně, jako nucený pamětník-dokumentátor bych nebýt sdílných duší (bonzáků) asi slušně uhořela, mé osobní paměti jsou vzhledem k velikosti okna dost řídké…ten Jack se jim tentokrát nadmíru povedl..no k ránu jsme to s panem „vajsem“ brali na ubytovnu docela smykem. Nicméně paměti jsou, například Míšině kamarádce Xeně taky hodně chutnalo, z ničeho nic nám odpadla a nikdo jí nebyl sto zvednout, neúspěšně se o to pokoušela Míša, obě se pak snažil sebrat Ruda, když se mu to nepodařilo, upadl k nim…všecky si pak rozebral abstinující(a asi i docela nakrklý) Semmi, který si obě dámy naložil a odnesl kamsi do tmy. Jako klubový nezmar se projevil náš nováček Jarda, který za nás všecky padlé ještě odvážně pařil pod diskotékovým stanem, holt si za příznivce nebereme žádné padavky…holt aby to dotahovali za předčasně odpadnuvší členskou základnu. Ráno, po té co jsme odstáli obludnou frontu na snídani, která za ten humbuk vůbec nestála, sklepali alespoň lehce hladinu zbytkového alkoholu (zředili krev v chlastu kafem), vzorně jsme se poskládali na parking před kempem a po skoro hodinovém čekání na rozpáleném betonu pod rozpáleným sluncem jsme se rozjeli do Práglu…vyjíždka se obešla bez větších incidentů, občas někdo někde upadl, občas nějaký drzý řidič (dvoustopého MV podotýkám) dostal na budku, když se nám začal sprostě vtírat do naší jednostopé formace. Po vyjížďce jsme proschůzovali a pak se namačkáni jeden na druhou až do večera povalovali v blahodárném stínu partystanu. Večer se nám počasí trochu zhoršilo, Kabáti revival pěli ještě za sucha, naopak Žlutý pes nám docela zmokl a prsatky bojující o titul Miss mokré tričko se nemusely ani máčet pod sprchou. My pod naším stanem uvítali známé z chapteru Padova, s nimi vypili pár povinných korupčních flaštiček, které snad ponesou své ovoce, vzájemně si provexlovali odznaky a plodnou noc dotáhli jaksepatří do finiše.. V neděli ty šťastnější pohltila pouze cesta domů, ty méně šťastné přívalové deště, které nám matičku stověžatou zalily defakto přímo za zadkem.. Pozdrávek hlavně Fugasovi, který už v sobotu potkal jediný mrak v republice, ze kterého lilo z takovou vehemencí, že to chudák odnesl s chřipkou… Vaše Kačkač
archivní fotografie naleznete na externím webu